Tak praví staré německé přísloví. Z lesnického hlediska to však nelze ponechat bez komentáře.
Každý má v mysli představy hornolužických lesů. A nejen zde, ale v celém Německu nás straší hrůzný pohled:
Celé lesy a úseky půdy protkané hlubokými sečemi, vykácené nebo částečně vykácené. Zůstávají chladné, neúrodné plochy, které nutí k zamyšlení a vyvolávají mnoho otázek. Proč byly lesy v Horní Lužici tak těžce postiženy? Podaří se lesy obnovit? A proč není skutečným problémem kůrovec?
Na tyto otázky je těžké najít vhodné odpovědi. Rádi bychom však také přispěli k tomu, abychom se o krok přiblížili k řešení těchto problémů. To chceme učinit prostřednictvím této stránky.
Chceme přispět ke vzdělávání, informování a uvědomění si výbušné povahy tohoto tématu.
Na této stránce bychom vám chtěli poskytnout informace na téma "Kůrovec v lesích Horní Lužice".
Nabízíme také informační grafiku, kontakty na odborníky a užitečné informace a odkazy.
Co byste měli vědět
Ne všichni kůrovci jsou stejní
kůrovci (lat.: Scolytinae) jsou podčeleď hrabošovitých (Curculionidae) o velikosti 0,7 - 12 mm. Na celém světě se vyskytuje asi 6000 druhů. Nejznámějším druhem u nás je pravděpodobně tiskař knižní (lat.: Ips typographus). Ten je znám nejen majitelům lesů v Sasku, ale způsobuje bolesti hlavy v celém Německu. Jeho oblíbenou kořistí jsou především německé lesy, pro které jsou charakteristické smrkové porosty. Vyskytuje se však i v lesních porostech dalších středoevropských zemí.
Stanoviště a rozmnožování brouků
Existují různé druhy kůrovců a každý z nich dává přednost určitému druhu a části stromu. Všechny však mají velmi podobný způsob života. Jakmile brouci najdou a přiletí na vhodné místo k rozmnožování, zavrtají se nebo sežerou do své oblíbené části rostliny, kam pak samička naklade vajíčka. Vylíhlé larvy se pak prokousávají do líhniště. Jakmile dospějí, vyvrtají se ven a opustí hostitelský strom, aby si našly partnera k rozmnožování a nový hostitelský strom.
Co pohání kůrovce
Zdravé stromy napadá jen velmi málo druhů kůrovců. V naprosté většině případů je vlastní obrana stromu (např. tok pryskyřice) pro brouky příliš silná. Napadají proto raději odumírající nebo nemocné stromy. Ty se pak označují jako slabí parazité nebo sekundární škůdci.
Ve vzácnějších případech však brouci vyhledávají i zdravé stromy. Východiskem je velmi vysoký počet brouků, kteří se dokázali ve velkém množství vyvinout v rozsáhlé hnízdní oblasti. Jedná se především o mlází a zlomové dřevo, ale také o suchem namáhané smrky s omezenou obranyschopností.
Proč jsou některé lesy postiženy více
Chcete-li odpovědět na tuto otázku, musíte jít trochu dál a podívat se na dané lesy blíže. Rychle zjistíte, že většina lesů nevyrostla přirozeným způsobem tak, jak jsou složeny. Ještě před několika desítkami let byly původní smíšené lesy stále častěji osazovány smrkem. Důvodem je poměrně rychlý růst smrku. Mělo to smysl především proto, že rychlým zalesňováním se dalo čelit masivnímu úbytku lesních ploch (důlní dřevo, palivové dřevo, hutě), který byl způsoben těžbou od středověku. Mnoho lesních ploch muselo také vzdát hold hospodářským okolnostem historie, jako byly reparace za druhou světovou válku nebo snahy o soběstačnost režimu NDR. Znovuzalesňování borovými a smrkovými lesy mělo snížit úbytek lesních ploch.
Zejména smrky však představují jeden problém: potřebují hodně vody, protože jejich kořeny vedou mělce pod zemí, a nemají tak přístup k vodě v hlubších vrstvách půdy. To se samozřejmě netýká všech smrků, protože na vhodném místě mohou vyvinout dobrý propadavý kořenový systém. V případě dlouhotrvajícího sucha a nedostatku srážek je však mnoho mělce zakořeněných stromů oslabeno nedostatkem vody a jsou náchylnější k napadení škůdci, jako je například kůrovec. Napadení kůrovcem v Tatrách a Alpách však ukazuje, že se jedná také o přirozený proces. Zvyšující se klimatické podmínky však způsobují problémy všem druhům stromů.
Co je třeba udělat, pokud byl lesní porost kolonizován kůrovcem?
Vlastníci lesů a lesnické společnosti se snaží škody v lesích co nejlépe napravit.
Za tímto účelem lze přijmout následující opatření:
- Včas rozpoznat napadení, než se objeví nová generace brouků.
- Okamžitě pokácet napadené stromy a odstranit je nebo uskladnit nejméně 500 metrů od lesa.
- Případně zneškodnit broučí líheň na místě vhodnými metodami (např. odkorněním).
- V opačném případě soustřeďte napadené stromy na místě a zneškodněte je tam vhodnými metodami.
- V rámci integrované ochrany proti škůdcům existují různé metody neutralizace
Les před napadením kůrovcem
Smíšené lesy Horní Lužice se vyznačují především jedinečnou rozmanitostí vertikálního řezu. Pro lesní oblasti v okolí Muskauer Heide na severu Horní Lužice jsou charakteristické především borovice, i když ne vždy přirozeného původu. Je to dáno především převažujícími vrstvami písků a štěrků. Protiklad tvoří smrkové lesy na jihu Horní Lužice, které jsou většinou uměle vyvolané. Zatímco v horských oblastech se těmto mělce kořenícím stromům často daří přirozeně, v rovinatějších oblastech byly kvůli rychlému růstu vysazovány i za účelem zvýšení produkce dřeva v regionu. Přesto se tu a tam ještě vyskytují krásné listnaté a smíšené lesy.
Les S napadením kůrovcem
Pokud je oblast napadena kůrovcem, jsou často zasaženy celé části lesa . Zejména smrkové lesy s mělkými kořeny se během dlouhých období sucha proti hmyzu brání jen velmi obtížně. Vzhledem k tomu, že se velmi rychle vyvíjejí a následně rojí, je vzácné vidět napadené pouze jednotlivé skupiny stromů, i když to ještě před několika lety nebylo nic neobvyklého. Vždy je však třeba zmínit, že kůrovec není novým fenoménem. Je to spíše díky dlouhým suchým létům, kdy je pro ně poměrně snadné překonat přirozené obranné mechanismy stromů. Kromě toho existují zejména strukturální problémy: k současné situaci přispívá malá rozloha, roztříštěná vlastnická struktura a diferencovaná angažovanost vlastníků lesů v boji proti napadení.
Les po napadení kůrovcem
Jakmile je les napaden kůrovcem, trvá dlouho, než se plně zotaví. Zde je také důležité zmínit, že kůrovec existoval vždy a že vždy docházelo k přirozenému výběru nemocných a oslabených stromů. To na jedné straně zajišťuje postupnou diverzitu rostlinných druhů a na druhé straně změnu lesních ploch. Kromě toho se les bez kůrovce nikdy neobejde. Stejně jako většina ostatního hmyzu je součástí zdravého a živého lesa.
Jakkoli jsou těžby špatné, vlastníci lesů je mohou vnímat také jako příležitost k obnově biologické rozmanitosti a diverzity. Bez ohledu na to německé lesy nadále čelí obrovské zatěžkávací zkoušce v důsledku měnícího se klimatu. Pravidelná a dlouhá období sucha budou i nadále představovat hrozbu pro původní flóru, kterou bychom neměli podceňovat.
Sachsenforst vydal leták o správném chování v lese. V něm jsou mimo jiné uvedeny následující údaje:
1. užívejte si přírodu všemi smysly. Vyhýbejte se hluku. Chraňte les a přírodu ve vlastním zájmu i pro ty, kteří přijdou po vás.
2. Odpadky do přírody nepatří, škodí zvířatům a podporují výskyt parazitů, škůdců a nemocí. Naplánujte si návštěvu tak, abyste se vyhnuli odpadkům, a vše, co si přinesete, si vezměte s sebou.
3. přírodní oblasti mají vždy svého majitele. Tento vlastník oblasti navrhuje, spravuje a zpřístupňuje je k rekreaci. Uvědomte si, že v lese pracují lidé. Proto je třeba při prohlídce lesa vždy počítat s lesnickými pracemi, překážkami, nerovnými cestami nebo vozidly.
Tato a další pravidla chování najdete v aktuálním informačním listu Sachsenforst , který je ke stažení.
Vaše kontakty pro další informace o kůrovci
Saské lesní hospodářství
Sachsenforst je decentralizovaný státní podnik pod dohledem SMEKUL. Jeho hlavními úkoly jsou například poskytování komplexního poradenství a podpory soukromým a firemním vlastníkům lesů a zajišťování správy saských státních lesů ve dvanácti lesních revírech. Je také vyšším lesnickým & mysliveckým úřadem, úřadem pro velkoplošná chráněná území a kompetenčním centrem pro lesy a lesnictví.
Kontakt: MZe ČR:
Staatsbetrieb Sachsenforst
Bonnewitzer Str. 34
01796 Pirna OT Graupa
03501 - 542 319
sbs.presse@smekul-sachsen.de
https://www.sbs.sachsen.de/
Lesní revír Horní Lužice
Hornolužický lesní revír pokrývá téměř 25 % saských lesů a rozkládá se na největších plochách okresů Budyšín a Görlitz. Správci lesních revírů zde poskytují poradenství a podporu soukromým vlastníkům lesů.
Kontaktní osoba: Mgr:
Forstbetrieb Oberlausitz
Paul-Neck-Straße 127
02625 Bautzen
03591 - 2160
oberlausitz.poststelle@smekul.sachsen.de
https://www.sbs.sachsen.de/
Sdružení vlastníků Saského lesa
Saský svaz vlastníků lesů (Sächsischer Waldbesitzerverband e.V.) je profesní organizace zastupující zájmy přibližně 85 000 vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v Sasku a klade si za cíl chránit nedotknutelnost lesa, svobodu hospodaření a právo na samosprávu.
Za tímto účelem poskytuje svým členům poradenství a podporu v širokém spektru lesnických otázek a poskytuje informační materiály, vzorové prezentace a formuláře. Nabízí také pravidelně vydávaný časopis pro členy.
Kontaktní osoba: Mgr:
Sächsische Waldbesitzerverband e.V.
Pienner Straße 10
01737 Tharandt
035203 - 39820
wbv.sachsen@gmail.com
https://www.waldbesitzerverband.de/index.php
Německý turistický svaz (DWV)
Německý turistický svaz, založený v roce 1883, je zastřešující organizací 57 regionálních členských organizací s přibližně 500 000 členy.
Podle vlastních údajů věnuje svaz jen ochraně přírody přibližně 1/7 své pracovní doby.
Kontaktní osoba: Mgr:
Německý turistický svaz
Kleine Rosenstr. 1-3
34117 Kassel
0561 - 938 730
info@wanderverband.de
https://www.wanderverband.de/
Nadace Lesy pro Sasko
Nadace byla založena v roce 1996 Svobodným státem Sasko a klade si za cíl nejen zvýšit podíl lesů v Sasku a zajistit, aby lesy byly co nejpřírodnější, ale především chránit lesní ekosystém v Sasku.
Její hlavní úkoly spočívají v plánování, koordinaci a realizaci projektů na zvelebování lesů a také poradenství obecním a soukromým vlastníkům. Rovněž zvyšuje informovanost prostřednictvím výstav, odborných přednášek a veřejných výsadbových kampaní.
Kontaktní osoba: Mgr:
Stiftung Wald für Sachsen
04416 Markkleeberg
0341 - 309 080
waldstiftung@wald-fuer-sachsen.de
https://mehr-wald-fuer-sachsen.de/
ČASTO KLADENÉ DOTAZY
Obnoví se les?
Na tuto otázku není snadné odpovědět. Přestože se lesníci a vlastníci lesů již mnoho let snaží o stále větší diverzifikaci lesů a zamezení vzniku monokultur, je změna lesa velmi zdlouhavý proces, který může trvat i několik generací stromů. Pokrok a vývoj navíc ztěžuje nebo brzdí vliv klimatických změn, například v důsledku delších nebo častějších období sucha.
Jaký to má dopad na mě jako turistu?
Jako turista a milovník přírody si musíte zvyknout na obrázky holých a částečně odlesněných pozemků. I když majitelé lesů a lesníci usilovně pracují na nápravě škod, bude ještě nějakou dobu trvat, než se les obnoví.
Je také možné, že k rychlejšímu odstranění škod bude použita těžká technika, což by pak mohlo ovlivnit turistické stezky. Vzhledem k napjaté situaci vás prosíme o pochopení.
Proč je v lese stále tolik dřeva?
Důvody mohou být různé. Pokud mrtvé dřevo stále leží v lese netknuté, může to být proto, že bylo ponecháno na místě z ekologických důvodů. To obvykle nepředstavuje problém, protože brouci již odletěli hledat nový hostitelský strom. Zbývající mrtvé dřevo může sloužit jako životní prostředí pro ptáky, hmyz a houby.
Pokud jsou v lese již pokácené stromy, je docela možné, že majitelé lesa z nedostatku času nebo místa dřevo dočasně uskladní v minimální vzdálenosti.
Proč jsou lesy v Horní Lužici postiženy více než jiné?
Lesy Horní Lužice se vyznačují především intenzivním zalesňováním smrkem v posledních sto letech. Smrky se vyznačují rychlým růstem a nízkými nároky na prostředí. Jako mělce kořenící stromy jsou však silně závislé na dešťové vodě, protože nemají hluboký kořenový systém, kterým by se dostaly k vodě z hlubších vrstev půdy. Při delších nebo častějších obdobích sucha jsou smrky oslabené a náchylnější k chorobám a škůdcům.
